Následuje záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 31. května 2007:
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel M. Hampl, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek.
Bankovní rada projednala květnovou situační zprávu, ve které jsou vyhodnocena nová data o vývoji ekonomiky a rizika spojená s naplňováním dubnové makroekonomické prognózy. Tato rizika byla v situační zprávě celkově hodnocena jako proinflační. Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu vzrostl na 2,5 % a byl tak o 0,4 p.b. vyšší, než předpokládala prognóza. Tato odchylka je důsledkem oproti prognóze vyššího růstu cen potravin, vyšších dopadů změn nepřímých daní, rychlejšího růstu regulovaných cen a vyšší korigované inflace bez pohonných hmot. Údaje z reálné ekonomiky naznačují riziko vyššího než očekávaného růstu HDP v 1. čtvrtletí 2007. Toto je potvrzováno i vývojem na trhu práce, kde došlo ke zrychlení růstu zaměstnanosti a poklesu míry nezaměstnanosti.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi rizik dubnové prognózy, se kterou je konzistentní postupný růst úrokových sazeb. Většina členů bankovní rady se shodla na tom, že přestávají působit protiinflační rizika z minulosti. V této souvislosti bylo argumentováno, že tato protiinflační rizika umožňovala udržet úrokové sazby pod jejich rovnovážnou úrovní, konec jejich působení znamená konvergenci současných úrokových sazeb k těmto měnověpoliticky neutrálním sazbám.
Proběhla diskuze o tom, zda se již začínají realizovat proinflační rizika prognózy spojená s vývojem domácí ekonomiky. Někteří členové bankovní rady byli toho názoru, že předpokládaný vyšší růst HDP spolu s tlaky z trhu práce povedou k zesílení inflačních tlaků, které se již částečně projevily ve vyšší inflaci v dubnu. Oproti tomu zazněl názor, že vysoký růst ve stavebnictví i v průmyslu může být důsledkem neobvykle dobrých klimatických podmínek v 1. čtvrtletí, které se nemusí opakovat. Oproti prognóze vyšší růst indexu spotřebitelských cen pak může být souběhem několika vlivů, které s měnovou politikou nesouvisejí, jako jsou posuny sezónnosti cen potravin, posuny v časování dopadů zvýšení nepřímých daní a růstu regulovaných cen apod..
Bankovní rada diskutovala také údaje z trhu práce. Oproti prognóze poměrně výrazný pokles obecné míry nezaměstnanosti byl identifikován jako proinflační faktor, neboť může vést k vyššímu růstu mezd. Na druhou stranu byl však uveden přetrvávající protiinflační vliv nadále klesajících nominálních jednotkových mzdových nákladů v průmyslu a ve stavebnictví, k jejichž poklesu dochází především z důvodu rychlého růstu produktivity práce. V této souvislosti ovšem zazněl i názor, že některé strukturální změny na trhu práce, například vyšší zapojení pracovních agentur, mohou vést k nahodnocení tohoto faktoru.
Ve světle dopadů do ekonomického růstu a inflace v ČR se bankovní rada zabývala rovněž zrychlením ekonomického růstu v eurozóně a souvisejícím přehodnocením zahraničního růstového výhledu. Bylo diskutováno rozložení tohoto dodatečného růstového impulzu mezi růst potencionálního produktu a cyklický vývoj. V této souvislosti bylo konstatováno, že zatím nejsou zřejmé proinflační dopady vyššího růstu HDP v eurozóně do ostatních ekonomických ukazatelů v tomto regionu (jádrová inflace, mzdy, příjmy obyvatelstva). Oproti tomu zazněl argument, že vyšší růst HDP v zahraničí povede ke zvýšení zahraničních úrokových sazeb a tedy ke zvýšení úrokového diferenciálu, který pak může ovlivnit toky kapitálu a vést ke znehodnocení kurzu koruny či jeho setrvání na slabší úrovni oproti prognóze. Zároveň ale zazněly obavy, že by zvýšení úrokových sazeb ČNB mohlo znamenat opětovné nastartování trendu apreciace kurzu české koruny. Členové bankovní rady se nicméně shodli na tom, že posun rizik prognózy souvisí spíše s domácími, než se zahraničními ekonomickými faktory.
Bankovní rada diskutovala rovněž nejistoty související s nastavením fiskální politiky. Bylo uvedeno, že plánovaná reforma veřejných financí by zřejmě vedle dopadů zvyšování nepřímých daní vedla také ke zpomalení poptávkových inflačních impulzů. Diskuze byla věnována rovněž nákladovým faktorům inflace, které souvisejí se zvýšeným výhledem cen ropy a s vyšším než očekávaným indexem cen průmyslových výrobců. Dle některých členů bankovní rady je současný vývoj cen ropy dán jednorázovými vlivy, které není vhodné přeceňovat. Na druhou stranu se však již projevují nákladové tlaky i u dalších nákladových cen v indexu cen výrobců.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 2,75 % s účinností od 1.června 2007. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 1,75 %, respektive 3,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali tři členové bankovní rady, tři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny. V souladu s Jednacím řádem bankovní rady v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
Zapsal: Michal Hlaváček, poradce bankovní rady
Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: michal.hlavacek@cnb.cz