Tempo růstu čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku zpomalilo na 10,1 procenta z 10,6 procenta v předchozích třech měsících. Ke zpomalení přispěl hlavně slabší růst vývozu a zvýšení úroků centrální bankou. Inflační tlaky však stále zůstávají vysoké. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský statistický úřad.
Spotřebitelské ceny v červnu vzrostly o 7,1 procenta po květnovém zvýšení o 7,7 procenta. Výrobní ceny však zrychlily na 8,8 procenta, což byl nejvyšší růst od poloviny 90. let minulého století, z květnových 8,2 procenta.
"Údaje jsou v souladu s našimi očekáváními," uvedl ekonom Ben Simpfendorfer a dodal, že ve druhém pololetí počítá s dalším zpomalením růstu ekonomiky. Většina analytiků také odhaduje, že snížení inflace přiměje centrální banku, aby zatím nepřistupovala k dalšímu zvýšení úroků či podnikala drastičtější kroky k ochlazení růst cen.
Pokles ekonomického růstu je v souladu s opatřeními vlády, která se snaží ochránit ekonomiku před přehřátím. V loňském roce čínská ekonomika vzrostla o 11,9 procenta. Ačkoliv hrubý domácí produkt zpomaluje, je zatím pravděpodobné, že Čína letos již šestým rokem za sebou vykáže dvouciferný procentní růst. Mohla by tak sesunout Německo z pozice třetí největší ekonomiky na světě.
Spotřebitelské ceny v Číně začaly prudce růst v polovině loňského roku kvůli nedostatku vepřového a obilí. Vláda původně věřila, že inflace by mohla začít klesat do konce roku. Snahy dostat růst cen pod kontrolu však překazilo několik bouří, které zničily úrodu a přerušily dodávky. Vláda se již několik měsíců snaží zchladit inflaci zvýšenými dodávkami potravin a kontrolou cen u potravin, pohonných hmot a dalšího základního zboží.
K vysoké inflaci zatím přispívají hlavně potraviny, které tvoří třetinu spotřebního koše a za první pololetí letošního roku zdražily o 20,4 procenta. Ekonomové se však obávají rozšíření inflace i do dalších oblastí, protože výrobci se potýkají s nárůstem cen energií a surovin a nízkými ziskovými maržemi, napsaly agentury AP a Reuters.